Žijí mezi námi ...


Žijí mezi námi všelijací lidé. Někteří na sebe upozorňují převrženými popelnicemi nebo grafiti na nových fasádách. Jiní, a těch je rozhodně méně, o sobě nahlas vědět nedávají, skoro nikdo o nich neví, a přesto - jejich činnost je nepřehlédnutelná. Tohle můžeme bez nadsázky říci o manželech Kladivových, kteří žijí v Gorkého ulici na Rozhledně.

Kdo tou naší ulicí projde, nemůže si v její dolní části nevšimnout krásně upraveného veřejného prostranství ve svahu podél chodníku. Množství keřů, jehličnanů, podél chodníku záhon růžiček.

Každý se musí podivit - že by se město dokázalo tak kvalitně postarat o prostranství, které není nijak zvlášť exponované, jen tak na okraji města? Kdepak. To si jen dva lidé, před nějakými 30ti lety pomysleli, že by si mohli sami zkvalitnit životní prostředí v blízkosti svého bydlení. Věřte, nevěřte - za své peníze, desítky hodin ročně v to nepočítaje. Navíc, za celých 30 let se v Chrudimi vystřídalo něco starostů, ale nikdy se nestalo, že by se některý z nich v ulici zastavil a řekl jenom to prosté - díky. Děláte to fajn, projít touhle ulicí, to je příjemná chvíle.

Kladivovi na díky ovšem nečekají. Dělají to pro sebe, pro ostatní, pro své okolí, a mají z toho dobrý pocit. Za ta léta mají dojem, že je to něco normálního, přirozeného. Na straně druhé známe mnoho obyvatel nikomu a všem patřících paneláků, kteří bez povšimnutí procházejí okolo keřů plných papírů a igelitů do dveří svých domů. Nevím, jaký oni mají z toho "svého" prostředí dojem, ale i oni už ten "svůj" nepořádek považují za něco normálního a přirozeného.

                                                                    Pavel Pavlíček