S účinností od 1. ledna 2003 má vstoupit v platnost nový zákon, Zákon o mladé generaci. Přináší nám něco pozitivního, nebo negativního? Po jeho přečtení jsem se zděsil, ale i zaradoval. V předchozích letech zde nic takového nebylo, a proto jsme byli osloveni Českou radou dětí a mládeže k vyjádření a komentáři nového zákona. Jedná se zatím jedná o jeden z návrhů, který ovšem může být tím, který vstoupí v platnost. Tímto zákonem by se měly zabývat především mládežnické organizace, aby svou pasivitou si nenasadily na sebe bič. 
Vezmu-li to pozitivní, tak v první řadě musím zmínit péči krajů o mládežnická sdružení. Krajům rozhodně nezávidím jejich práci, neboť jen s touto problematikou je to na docela silný aparát úředníků - jedna věc mě ale děsí, aby úředníci nevydávali stohy papírů, které nám, členům, dobrovolníkům, budou jen listem k založení do šanonů. Uvidíme, jak to vlastně dopadne. Snad dobře. 
A teď k věcem, které mě osobně zarazily a které jsem ihned okomentoval a zaslal na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (vybrána jen nejdůležitější část) 
A. Občanské sdružení dětí a mládeže 
V zákoně jsou definovány pojmy, jedním z nich je i výše napsaný. Ten umožňuje používat označení občanské sdružení dětí a mládeže spolkům, jejímž základním posláním je práce s dětmi nebo mládeží a jejíž členskou základnu tvoří 70 % dětí a mládeže. 
70 % hranice je sice dobrá, ale podle prohlédnutí Výroční zprávy Junáka za rok 1997, jednoho z největších sdružení dětí a mládeže, jsme objevili tyto čísla: 
43 370 ......mladších - 72,17 % 
16 718 ......dospělých (pravděpodobně berou již nad 18 let) - 27,8 % 
60 088 ......celkem - 100 % 
Tyto čísla jsou téměř přesně na hranicích, vezmeme-li v úvahu, že malých dětí ubývá, populace stárne, mohlo by se stát, že toto největší sdružení by nepatřilo do této kategorie. 
B. Akreditace 
Zákon používá nový pojem, akreditace. Téměř každý, kdo chce pracovat s dětmi, musí mít akreditaci. Tu poskytují akreditační střediska. Velké organizace si pravděpodobně zažádají o vznik akreditačního střediska, ale ty menší? Kamenem úrazu je otázka každodenní - kde na to vzít. Navíc akreditace je časově omezená (na jak dlouho jsem nenašel), a tak je třeba ji znovu opakovat. Jinak akreditace bude nutná do 3 let po vstoupení zákona v platnost. 
C. Omezující opatření 
Na začátek krátká citace zákona: 
Zákon stanoví souhrn omezujících opatření volného pohybu dětí bez doprovodu rodičů nebo další dospělé osoby v nočních hodinách a dále v místech nebo prostředí, které může ohrozit život, zdraví a morální vývoj dítěte. Toto opatření se jeví jako jedna z nezbytných represívních forem ochrany před nežádoucími vlivy a je běžnou součástí zákonodárství států Evropské unie. 
Zákon zakáže dětem ve věku do 15 let: 
? samostatnou návštěvu pohostinských zařízení po 22. hodině, 
? samostatnou návštěvu divadelních, filmových, koncertních a dalších kulturních představení po 22. hodině, 
? samostatnou návštěvu sportovních utkání po 22. hodině, 
? samostatnou návštěvu tanečních zábav, diskoték a obdobných produkcí po 22. hodině. 
A teď co říkám já: 
Chápu obavy, ale je pravdou, že takové letní kino začíná o 21.30 hodině a běžný film trvá 1,5 hodiny. V nejhorším případě doporučujeme rozšířit jednotlivé body (kromě pohostinství) na: jejíž začátek je po 22. hodině, nejlépe tento bod úplně vyškrtnout, ale to asi vzhledem k EU není možno. A tak si říkám, děti seďte doma. A nebo jděte do lesa (ale ne za kulturou, to už byste porušovali zákon ale na bezpečné místo). 
D. Vedení dětí 
Mnoho vedoucích si vychovává své následníky. Vím, že u mnoha organizacích fungují mladí vedoucí, stejně jako jsem fungoval já u Junáku. Nový návrh počítá s tím, že skupinu dětí může vést osoba starší 18 let, popř. osoba mladší, ale za dohledu osoby starší 18 let. Je to krásná vidina, ale myslím si, dost nereálná. Jen si představte organizaci, která je ráda, že žije, má jednoho ochotného vedoucího, který má navíc rodinu. Schůzky jsou dejme tomu 3x týdně a vedou je mladší 18 let, a tak by vedoucí nemohl být se svou rodinou, neměl by čas na osobní volno. Výsledek: zrušme schůzky. A není se čemu divit. Činnost je velmi obětavá, bezplatná, ale něco, to už je moc. 
E. Dobrovolnická služba 
Zákon definuje i tento pojem. Jedná se o jakousi výměnu se zahraničím osob, které poznávají dění v neziskových organizací v ČR a zahraničí. Část peněz bude hradit stát. Příspěvek bude realizován formou daňových odpisů subjektů, které budou dobrovolníky využívat. Po pravdě, nedokážu si představit, jaké odpisy. Copak si hrajeme na sdružení s miliony zisků a chceme si něco "ulít" pomocí zvýšení nákladů. Připadá mi to nějaké divné. 
F. Výbor pro mladou generaci 
Zákon přikazuje, že má vzniknout Výbor pro mladou generaci, jako poradní orgán vlády. To je dobré, ale další řádek zákona praví, že členy výboru jmenuje a odvolává předseda vlády, nebo jím pověřený člen vlády, na návrh ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Zdá se mi, že jde jen o to, aby zase "ti nahoře" mohli zaměstnat známé. Proč si nenechají poradit od nás, odborníků, těch co pracujeme v praxi. Vždyť každá větší organizace má své ústředí v Praze, které se zabývá takovýmito věcmi. 
G. Podnikatelé, platí to i pro vás 
Pokud si říkáte, dělám to zadarmo a teď tolik nových výmyslů, tak jste na tom jako já. Pokud je pro vás jednodušší, pracovat s dětmi a mládeží jako podnikatel, tak je to "šum a fuk". Budete potřebovat akreditaci též. A to musím pochválit. Byl by to vrchol, aby podnikatelské subjekty dále organizovali tábory, které jsou jednou tak dražší než ty naše. Ještě že myslí i na ně. 
A to by stačilo. Je pravdou, vše co píši, vás spíše rozčílí - a to je úmysl. Chci, abyste se i vy podívali na návrh zákona a odeslali na příslušná místa (MŠMT) své podněty. Zaspíme-li, bude pro nás činnost v některých směrech komplikovanější. Mnoho informací naleznete na www.crdm.adam.cz/mladez 
Mnoho úspěchu při práci s dětmi (a také mnoho komentářů k novému zákonu zaslaných na MŠMT).
                                                                                                           Roman Málek