Dopis č.1
neděle, 21. ledna 2001
Vážení spoluobčané,
jsme pobouřeni. Krize v České televizi trvá už měsíc. Rozděluje společnost a otřásá důvěrou ve schopnost politických stran nacházet zodpovědná a státnická řešení.
Měsíc od vzniku tohoto sporu je situace v České televizi podstatně horší než na začátku. I po odvolání nekompetentní Rady a rezignaci ředitele Hodače Českou televizi dále ovládají jím najmenovaní nedůvěryhodní lidé. Nikdo nezrušil desítky výpovědí, které zaměstnancům rozdali. Hospodářské ztráty každým dnem nebezpečně narůstají. Řízení veřejnoprávní televize je paralyzováno.
Jsme v situaci, kdy tři zkompromitovaní a osamocení lidé drží deset milionů občanů této země jako rukojmí. Nestačilo, že muže, který je přivedl, vyzval k odchodu prezident republiky, obě komory parlamentu, vláda i statisíce občanů. Nestačilo a nestačí porušení důvěryhodnosti České republiky v zahraničí. Dokud Jindřich Beznoska, Jana Bobošíková a Věra Valterová neodejdou, bude sebeobranná stávka zaměstnanců oprávněná.
Lidé, kteří v rozporu s mezinárodními úmluvami i s českými zákony jednali o násilném ukončení stávky, kteří přivedli na obrazovku cenzuru a politický diktát a jejichž manažerské zkušenosti vzbuzují zděšení i u politiků, nejsou a nikdy nebudou důvěryhodní.
Vyzýváme Jindřicha Beznosku, Janu Bobošíkovou a Věru Valterovou, aby okamžitě rezignovali, a vytvořili tak prostor pro zodpovědné a systémové řešení všech otázek. Vyzýváme Poslaneckou sněmovnu České republiky, aby ze sebe sňala podezření, že tuto krizi záměrně vyvolala či zneužívá, a aby co nejrychleji jmenovala kompetentního prozatímního ředitele a aby zajistila, že v nové zákonné úpravě bude jednou provždy znemožněno politické ovlivňování obsahu vysílání a řízení veřejnoprávních sdělovacích prostředků. To, spolu s neustálou veřejnou pozorností a kontrolou, bude nejlepší odpovědí vážnému znepokojení našich spoluobčanů a mnoha mezinárodních institucí, včetně Rady Evropy.
Jenom rychlé ukončení této krize obnoví důvěru v nenarušitelnost svobody slova.
Vaši
Michal Caban, Marek Eben, Táňa Fischerová, Jiří Grygar, Ivan Hlas, Eva Holubová, Václav Hudeček, Svatopluk Karásek, Ivan Klíma, Marta Kubišová, Petr Oslzlý, Pavel Pafko, Jan Potměšil, Jiří Reinsberg, Jaroslav Róna, Boris Rosner, Karol Sidon, Ladislav Smoljak, Jiří Stránský, Jan Svěrák, Zdeněk Svěrák, Doubravka Svobodová, Jiří Suchý, Jan Urban, Ludvík Vaculík, Michal Viewegh, Olbram Zoubek.
V Praze dne 24. ledna 2001
Vážený pane,
objevil jsem Vaše jméno mezi podpisy těch, kteří v neděli, 21. ledna, se svou peticí znovu oslovili naše spoluobčany ohledně dění v České televizi. Některá podepsaná jména jsou mi zcela lhostejná, Vaše nikoli. Přečetl jsem si Vámi podepsaný text a nevěřil jsem svým očím. Dovoluji si Vám proto položit jednu prostou otázku: četl jste tento text? Já tomu nevěřím a proto bych o Vaši odpověď velmi stál.
S pozdravem
Václav Klaus
P.S. V příloze zasílám - pouze k zamyšlení - několik otázek, které k Vašemu textu zformuloval jeden z mých poradců.
Příloha: 1x "Několik otázek"
Několik otázek
1. Z čeho odvozujete svůj kategorický soud, že poslední Rada České televize byla nekompetentní? Ze zápisů z jejího jednání naopak plyne, že to byla první rada, která nepřistupovala k podkladům od managementu pouze formálně jako všechny její předchůdkyně, ale začala je skutečně vážně analyzovat a z této analýzy vyvozovat požadavky na změny.
2. Z čeho odvozujete, že Českou televizi ovládají lidé jmenovaní generálním ředitelem? Tito lidé naopak nepožívají u zaměstnanců České televize téměř žádný respekt a jejich pokyny jsou protiprávně ignorovány.
3. Z čeho odvozujete svůj kategorický soud, že jde o lidi nedůvěryhodné? Myslíte, že lze takto třídit lidi? Jste si jisti, že vy si důvěru zcela zasloužíte, kdežto oni si ji zcela nezaslouží?
4. Z čeho odvozujete svůj odsudek, že jde o lidi zkompromitované? Čím se podle vás provinili? Tím, že se nechali do svých funkcích jmenovat legálním generálním ředitelem?
5. Z čeho odvozujete svůj názor, že jde o lidi osamocené? Odkud čerpáte své přesvědčení, že na Vaší straně stojí deset miliónů obyvatel, kdežto na jejich straně nikdo? Rozsudky "všeho lidu" nad vybranými nepřáteli jsme tu už zažili.
6. Proč Vám vadí, že nebyly zrušeny výpovědi některým vzbouřeným redaktorům? Jsou snad tyto výpovědi neoprávněné? Pak ovšem nebude problém je soudně napadnout. Jsou-li oprávněné, nelze pochopit Váš postoj.
7. Z čeho odvozujete svůj soud, že ekonomické ztráty působí tři vámi označení lidé? Nepůsobí tyto ztráty spíše ti, co si přivlastnili vysílací čas České televize k šíření jednostranné propagandy na podporu svých vlastních zájmů?
8. Z čeho odvozujete, že tito tři lidé mohou za poškození důvěryhodnosti České republiky v zahraničí? Nepoškozuje naši důvěryhodnost spíše fakt, že televizní vzbouřenci si mohou s Českou televizí dělat, co se jim zachce, a to za nečinného přihlížení státních orgánů?
9. Jakou vidíte souvislost mezi setrvání části managementu České televize a oprávněností stávky? Spíše to vypadá, že zaměňujete slovo oprávněnost stávky a motivace ke stávkování. Nevidíte-li mezi oběma věcmi rozdíl, pak je při polemice s Vámi zbytečné se zaobírat termíny jako je "právo" či "oprávněnost."
10. Vaše tvrzení, že legální management České televize "v rozporu s mezinárodními úmluvami i s českými zákony jednal o násilném ukončení stávky" je jednoduše nepravdivý. Jednání o něčem nemůže být v rozporu s jakoukoli úmluvou či zákonem, především však od managementu České televize nikdy nezaznělo, že by zaměstnanci České televize neměli mít právo stávkovat. Pouze se obracel na státní orgány, aby zamezily nelegálnímu zneužívání vysílacích kapacit České televize a násilnému bránění oprávněnému managementu ve svrchovanosti nad vysíláním.
11. Z čeho odvozujete svůj soud, že management České televize přivedl na obrazovku cenzuru? Pravděpodobně si představujete absenci cenzury jako stav, kdy si každý žurnalista může v médiu, kde pracuje, šířit cokoli, bez ohledu na postoj vydavatele či statutárního zástupce. To je však představa chybná. Cenzura je definována pouze jako státní mocí omezená svoboda slova. Zakotvením svobody slova a nepřijatelností cenzury nejsou nikde na světě dotčena práva statutárních zástupců médií a jejich svrchovaná odpovědnost za obsah. Lze také podotknout, že svévolné vysílání vzbouřenců rozhodně neneslo známky vyváženého a patřičného prostoru pro vlastní oponenty.
12. Tvrzení, že management České televize přivedl na obrazovku politický diktát postrádá věcné odůvodnění. Bez něj je pouhou nadávkou.
13. Manažerské schopnosti managementu České televize možná skutečně budí zděšení, ale hlavně u těch, co se obávají reforem v České televizi a vnesení pořádku do jejího financování.
14. Prostor pro "zodpovědné a systémové řešení" nemůže vzniknout tím, že z televize odejde legální management a zůstanou ti, co mu flagrantním a nezákonným způsobem odepřeli poslušnost.
15. Podezření vůči sobě, že "tuto krizi záměrně vyvolala či zneužívá," nemusí ze sebe Poslanecká sněmovna smývat. Takové podezření vůči tomuto pluralitnímu kolektivnímu orgánu mohou mít jen ti, kdo Poslaneckou sněmovnu neuznávají jako legitimního reprezentanta veřejnosti, jako demokraticky zvolený orgán. Takovými lidmi jsme asi vy.
16. Výzva, aby Poslanecká sněmovna "co nejrychleji jmenovala prozatímního ředitele," je příkladem populismu, zaměřeného na neinformované občany. Tuto povinnosti si totiž uložila sama Poslanecké sněmovna zákonem.
17. Nelze "provždy znemožnit politické ovlivňování" obsahu a řízení veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Veřejnoprávní média jsou především veřejnými statky a základní povinností politické reprezentace (proto si ji platíme) je péče o veřejné statky ve prospěch obecného zájmu. To nemůže zajistit nikdo jiný než legitimní reprezentant veřejnosti, který nemá jiné nástroje než politické. Cílem zákonné úpravy činnosti veřejnoprávních médií může být pouze zamezení partikulárních politických vlivů.
18. Důvěra v nenarušitelnost svobody slova nemohla být v souvislosti se vzbouřením v České televizi narušena. Byla však narušena vyváženost, objektivita a nestrannost, a to právě nelegálním vysíláním televizních vzbouřenců.
|
