Václav Klaus: Tiskové prohlášení Chtěl bych se touto cestou omluvit za své pondělní prohlášení o výsledcích mise předsedy Senátu Petra Pitharta na Kubu. Bylo učiněno na základě tehdejších informací a ukázalo se být chybné. To, že se oba vrátili, je v každém případě vítězstvím a každý, kdo se o to přičinil, zasluhuje ocenění. Václav Klaus, 7.2.2001 Václav Klaus: Byl jsem uveden v omyl Dodatek k mým prohlášením ohledně Pithartovy mise K diskusi, která se na mé webové stránce rozpoutala na téma mého pondělního hodnocení Pithartovy mise na Kubu, je myslím nutné přidat pár vět. Jednou věcí je moje dnešní omluva za můj poněkud předčasný pondělní výrok. Nijak ji nechci následujícími slovy relativizovat. Jako každý i já mám právo na omyl a stane-li se, je nutno jej přiznat, což jsem učinil. Každá věc má však své pozadí. Při svém hodnocení jsem vycházel ze zdrojů, které mně byly dostupné. Z toho jsem cítil zklamání: Ponižující čekání na rozhovor s prezidentem Castrem, očekávání, vzbuzené výroky ministerstva zahraničí, že pan Pithart přiveze oba zadržené české občany domů a neposlední řadě i pocit, že tímto průběhem a - jak to v pondělí dopoledne vypadalo - nulovým výsledkem celé "mise" dáváme Fidelu Castrovi jen další možnost k jeho mezinárodní sebeprezentaci. To vše mě vedlo k vyjádření mého zklamání a k poukazu na "standardní" diplomacii.  Stačilo málo. Jestliže se nyní dozvídám, že v pozadí této mise byly též aktivity pana prezidenta, nebylo by myslím vůbec na škodu, kdyby o tom byl alespoň informován i třetí nejvyšší ústavní činitel, předseda Poslanecké sněmovny. To se však nestalo a vypovídá to "cosi neblahého" o úrovni komunikace mezi ústavními institucemi v naší zemi. Vlastně jsem tak byl - a patrně záměrně - uveden v omyl. Druhou stránkou věci pak je úroveň některých diskusních příspěvků na této stránce. Chápu, že někteří lidé používají mé webové stránky jako pouhý ventil přetlaku nenávisti, kterou vůči mně a politickému směru, jenž reprezentuji, pociťují. Jsou to obvykle titíž lidé, kteří půjdou kamkoli manifestovat za "politickou kulturu". I z toho je mi trochu smutno, protože svými příspěvky jasně předvádějí, jak si takovou "kulturu" představují. Komentáře k záležitosti se zadrženými českými občany měly z mé strany vždy věcný, nikoli osobní ráz. Sám jsem před časem například navštívil v thajském vězení naše dva občany odsouzené za kriminální čin, abych jim alespoň dodal trochu vědomí, že na ně nezapomínáme a že jejich osud, byť se patrně provinili proti tamním zákonům, a byť nejsou mediálními hvězdami, ale jen "obyčejnými" českými občany, nám není lhostejný, že budeme usilovat o jejich návrat do vlasti. Tehdy to prošlo, pochopitelně, bez mediálního zájmu.  Do této chvíle nevíme, co bylo pravým důvodem zadržení obou českých občanů na Kubě, to vědí jen oni, a patrně pan prezident. Mohu se, právě tak jako ostatní naši občané, jen dohadovat. I to je, bohužel, stav politické kultury v naší zemi. Václav Klaus, 7.2.2001