U mě nepříliš, vážení lídři politických stran! 

Od rána 13.11. (u některých již od předchozího večera) poslouchám unylé plkání o tom, jak nevyspělý je český volič, o tom jak málo nás přišlo k volbám, o tom jak jste nám málo vysvětlili, jak nám nové kraje budou blíž a pomohou s kdečím. A hlavně o tom, jak jsme si z voleb udělali referendum o tom, jak se nám ty nové kraje nelíbí. Skoro zírám, jak jste moudří.

Nenapadlo Vás takhle náhodou, že jsme si naopak udělali referendum ne o krajích, ale o způsobu vládnutí, nebo řekněme, že o způsobu voleb? Nebo rovnou o způsobu demokracie, v tomto státě uplatňovaném? 

Já osobně jsem vítal vznik krajů, a to bezvýhradně až do doby, kdy jsem se dozvěděl jak a koho vlastně mohu volit (nebo spíš nemohu). Hodně mi to připomíná systém jednotné kandidátky národní fronty (pamatuji jej, naštěstí jen jednou!), snad jen s tou výjímkou, že těch národních front je hned několik a všechny jsou nejlepší a chtějí to nejlepší. A tak mi nezbývá, než dál věřit, že "vláda věcí mých zpět se ke mě navrátí", jen nevím, kdy to bude. Bude to tehdy, až jako plnoprávný občan své země budu moci zvolit dejme tomu pana Pecku, protože ho znám, občas u něj kupuju chleba a vím že trochu do té politiky vidí, taky pana Kudrnáče, protože vím, co všechno dokázal nejen z pozice přednosty okresního úřadu, taky pana Brýdla, o kterém, ač ho neznám, vím, co dokázal pro své město a myslím si, že když bude chtít, tak to dokáže pro nás všechny, a taky třeba tátu, protože ho prostě znám. Zatím nemůžu, protože všichni ti pánové, ač mě sympatičtí, se usadili každý na jiné kandidátce. 

Takže smůla. Volič, kterému je tímto upíráno právo svobodné volby, může volit jen jakousi beztvarou a temnou nepříliš průhlednou hmotu, obestírající tu větší, onde menší koryto a skrývající mimo jiné takové věci, jako třeba pana Tollnera, známého svým sympatizujícím a veskrze tolerantním postojem k sexuálním menšinám, pana Severu, který úspěšně udělal jedním tahem pera ze studentů kriminálníky, pár autorů tohoto nedůstojného volebního zákona a mnohé další. 
Slyším jak mi někdo oponuje: "máš přece možnost preferenčních hlasů - dokonce čtyři kandidáty můžeš popostrčit vpřed!". Cha! Viděl jsem výsledky ČSÚ. Jaká kandidátka, takové pořadí. Těch něco přes třicet procent voličů, co nechtěli nechat svůj budoucí osud neovlivněn, tam povětšinou vhodili celou kandidátku tak, jak byla. Proč? Protože se nikdo nenamáhal nám kandidáty představit. A těch málo, co je znají z místa bydliště? Ti to nezmění.

Taky jsem slyšel, jak nám hezky funguje Senát. Ano funguje, v rámci možností. Ale nepřesvědčíte ani mě, ani ostatní podobného názoru, že je úplně, ale úplně nanic. Proč? Protože když parlament vyprodukuje paskvil (a že už jich bylo), v Senátu náhodou převáží osobní odpovědnost nad stranickou disciplínou a paskvil vrátí k přepracování, poslanci v duchu jednotné stranické linie paskvil znovu přehlasují a vypustí do prostoru. Taková "ústavní pojistka" je na dvě věci, protože nic nejistí. Ďoura na peníze daňových poplatníků, nic víc. Až tu bude pro lidi, půjdou lidi k volbám. Zatím je jen proto, aby byla dodržena ústava. 

Pánové, za naše daně je to zatraceně málo! 

                                                                   Tomáš Kučera