Rokový festival Independent je ohrožen!  Přikloní se na stranu protestujících občanů i hygienik? S těžkou municí vytáhli do boje odpůrci festivalu. Ozbrojili se vyhláškami a mocí úřední, proti níž je odpor účinný asi stejně, jako proti ozonové díře. Co vadí nejvíc?  Oficiálně hluk. Pak také prý nepořádek, který po návštěvnících zůstává. V podvědomí asi nejvíc vadí životní styl, se kterým se někteří ti starší prostě smířit nemohou. Vadí ti ohyzdně vypadající vlasáči (či holohlavci), vadí ta odpudivá směsice zvuků, která prostě s hudbou nemá co společného, vadí vše, co prostě nemá nic společného s tou krásnou růžovoučkou minulostí. Panuje přesvědčení, že to těm zbytečným nulám, které se klátí od fesťáku k fesťáku a kdoví co si píchají, je třeba ukázat, vyštvat je někam na okraj, kde nebudou těm slušným překážet. Bydlím poblíž Transporty, kde plechárna čas od času vydávala obzvláště dunivé zvuky, a to i v nočních hodinách. Pokud bych si stěžoval u hygienika (tehdy obzvlášť), dovedu si představit, že bych byl pro smích. Předtím jsem bydlel u nádraží, kde v noci šibovali a skrze tlampače byly udíleny hlasité povely. Bydlím poblíž ploché dráze, odkud se při fesťáku "linou zvuky".  Nestěžuju si. Asi proto, že mne nesužuje nenávist proti původcům hluku. Pokud by mi ten hluk vadil, asi bych zavřel okna. Pak bych nechal hygienika, aby za zavřenými okny hluk změřil. Pokud by i tak byl hluk mimo normu, a pokud bych usoudil, že ty čtyři pět hodin (tedy po desáté večer) to vydržet nemohu, pověsil bych si na okno deku. Prostě bych se dokázal racionálně ubránit.  Jde o to s úsměvem a tolerancí se ubránit, aniž bych poškodil něco, na co může být Chrudim pyšná. Na to, že jsou v Chrudimi kluci a holky, kteří dokážou něco tak náročného na organizaci, zvládnout bez ztráty kytičky. A ti, kteří v pondělí po ploché dráze procházejí, zjistí, že je tam větší pořádek, než tam byl před festivalem. Ale vyprávějte to těm, kteří to slyšet nechtějí...                                                                  Pavel Pavlíček