Zákon o svobodném přístupu k informacím je v platnosti téměř rok. Ne vždy je beze zbytku naplňován. Přečtete si odpovědi předkladatele "zákona o informacích" Oldřicha Kužílka na některé sporné otázky.

Existují informace, které musí nějaké instituce vydávat bezplatně? Které instituce a jaké informace?

Mimo mimořádně rozsáhlých informací jsou úřady povinny vydávat všechny informace bezplatně (míněno bez nákladů na práci, ale jen za cenu papíru či disket apod.) Úřady většinou požadují úhradu nákladů nezákonně. Nerozlišuje se které instituce a které informace.


Co když se mi zdá cena za informaci příliš vysoká a instituce mi podá rozpis práce, která podle mě neodpovídá náročnosti žádosti?

Odpověď má tři části: 

1) Ačkoliv § 17 zák. 106/99 Sb. umožňuje úřadům žádat úhradu nákladů, nejsou úřady nikterak oprávněny žádat náklady spojené s vyhledáním informace v případě, kdy žádost nepřesahuje běžný rozsah zájmu veřejnosti o informace veřejné správy, anebo kdy poskytnutím informací nedojde k zásadnímu ohrožení funkce úřadu. To plyne z právního kontextu Ústavy, mezinárodních smluv (které mají přednost před zákonem) a Listiny základních práv a svobod. Teprve v tomto kontextu je nutné číst zákon 106/99 Sb. Jinými slovy: u běžných žádostí (nepřesahujících běžný zájem veřejnosti o informace) nelze požadovat úhradu nákladů "za vyhledání". Lze žádat jen náklady tzv. "materiálové", tj cenu kopií, diskety apod. 

2) V případě, že úřad využije (spíše: pokusí se zneužít) možnost danou § 17 odst. 1 vyžádat úhradu za "vyhledání informace", pak je třeba se proti tomu jednak ohradit (viz 1), jednak žádanou částku podrobit kritické analýze. 

Pokud vůbec je možné pomýšlet na úhradu nákladů na vyhledání informace, pak tato musí být přiměřeně odvozená od přímých mzdových nákladů na pracovníka, který se poskytováním informací zabývá (referent). Jestliže takový pracovník má například měsíční mzdu 12 000 Kč, nemůže tato částka přesáhnout 60 Kč na hodinu. Nelze započítat náklady, které by byla hrazeny i bez vyřizování žádosti, jako je zdravotní a sociální pojištění apod. Vyšší sazby, jako např. 200 Kč za započatou hodinu jsou nepřípustné a jsou porušením zákona. 

Stejně tak nelze vycházet z výše platu kvalifikovaného odborníka (např. právníka) při vyhledání informace, protože ta část jejího vyhledání, spočívající v odborném posouzení právní stránky poskytnutí informace, nespadá do vyhledání informace a nesmí být zpoplatněna. Dále nelze započítávat různé úřední úkony, které s vyřízením žádosti souvisejí, jako s každou jinou činností úřadu, jako je například vypisování poznámek, přepisování odpovědi, úprava dopisu, psaní adres apod. (To si nevymýšlí, o to se již některé úřady pokusily). To vše spadá do základních činností úřadu, které jsou hrazeny z daní. 

Stejně je nepřípustné, aby úřad vyžadoval úhradu úkonů, které podnikl, aby vůbec zjistil právní stav (zda a jak má poskytnout informace), například náklady na dožádání jiných subjektů, náklady na právní konzultace apod. To vše také spadá do základní činnosti, hrazené z daní. 

Podobně nepřípustné je žádat poštovné za jakýkoli jiný úkon, spojený s touto agendou, než je zaslání výsledných informací (například se pokusila celní správa žádat poštovné za rozeslání svého dotazu na jiné subjekty při zjišťování právního stavu vzhledem k dotazu, anebo obecní úřad chtěl poštovné za sdělení o prodloužení lhůty k poskytnutí informací.) 

3) obrana: je možná jen cestou odvolání, které lze formulovat jako odvolání proti rozhodnutí odepřít informace, které má zastírací podobu formou vyžádání neoprávněné výše úhrady nákladů. Podle nálezů ústavního soudu je třeba každé rozhodnutí úřadu posuzovat podle skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označeno. Po neúspěchu takového odvolání je třeba podat žalobu. Vzhledem k novosti problematiky nelze než apelovat na všechny aktivní občany, aby touto cestou pomohli prosadit život zákona o svobodě informací proti snaze mnoha úřadů ho torpedovat.

Co když se mi vyrozumění nepřijde do 30 dnů?

Je třeba do 15 dnů (neprošvihnut!) podat odvolání proti odepření informace.

Příklad: Odvolání v takovém případě může mít například takovouto podobu: Dne 12.2.2000 jsem u zdejšího úřadu podal žádost o informaci, zda a jaké veřejné zakázky úřad vyhlásil v posledním půl roce. Do uplynutí lhůty pro poskytnutí informace, tj. do 12.3.2000, jsem neobdržel žádnou odpověď. Proto ve smyslu § 15 odst. 3 zák. 106/99 Sb. podávám odvolání proti takto vzniklému rozhodnutí, kterým úřad požadované informace odepřel.

                                                                   Oldřich Kužílek