Panelové bydlení, a co dál? Panelové domy, stavěné u nás od roku 1950 podle tehdejšího ruského vzoru, přinesly sice poměrně rychlé bydlení, ale zároveň problémové "dědictví". Co dál s paneláky, řeší odborníci v Holandsku a Německu, kde musí rozlousknout otázku panelových domů z bývalé NDR. Největší rozsah v Evropě má však panelová výstavba v Česku, a proto nás čeká náročná obnova těchto bytových souborů. Vyplatí se ovšem plošná revitalizace všech sídlišť, když mnoho lidí dnes odchází na venkov? Prefabrikace, unifikace V české panelové výstavbě převládala naprostá unifikace vycházející z prefabrikace. Panely se vyráběly v továrnách, v celé republice používali stavbaři stejné betonové díly. Tak vznikla fádnost sídlišť. Tato ne-krása (jednoduchost a méně estetiky) vytvářela nehezký urbanismus našich měst bez náměstí, tvarové a barevné pestrosti, kulturních a sportovních zařízení. Na dříve postavených sídlištích scházejí hřiště pro děti, malá pískoviště stačí tak sotva na venčení psů. Náročný provoz, ztráty Vedle negativního dopadu na obyvatele těchto bytů (paneláky jsou pouze noclehárnami), se ukazuje, že jejich technické zázemí je rychle opotřebováno. Provoz je energeticky náročný, protože byty nejsou dokonale zatepleny, takže dochází k únikům energie. To všechno se snaží nyní majitelé (bytová družstva, realitní kanceláře, obce) napravit. Jak uvedl Jaromír Kovář z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR: "Část paneláků postavených před rokem 1970 už nevyhovuje novým předpisům." Podpora modernizaci Obnova panelových domů však nemůže padnout pouze na bedra majitelů domů či bytů. Vždyť průměrné náklady na modernizaci jednoho průměrného bytu mají přijít na více než 200 tisíc korun. Opravu přitom bude potřebovat podle odhadu přes jeden milión bytů. V tomto roce má být opraveno 15 tisíc bytových jednotek. Vláda ČR má o této problematice jednat na rozhraní srpna a září. Je připraven návrh modernizace panelových sídlišť, který připravili úředníci ministerstva průmyslu a obchodu. Podle něj přispěje stát majitelům panelových domů na obnovu bytového fondu tím, že zaplatí úroky z investičních úvěrů ve výši do pěti procent. Podpora státu sleduje prodloužení životnosti paneláků a úsporu energie (zateplování celých bloků) ve výši minimálně 30 procent. Vlídnější tvář sídlišť Při zamýšlené obnově by bylo dobré v sídlištích leccos změnit a přistavět, aby se zlepšilo bydlení i estetika sídlišť. Přitom už nevystačíme s dosavadní lacinou praxí jednoduše "přebarvit" pouze průčelí paneláků. Nezachrání to ani vytváření sedlových střech. Na většině sídlišť (těch později stavěných) je dost místa pro nové objekty domů, které dokáží současné fádní prostředí změnit k lepšímu. Příkladem může být třeba výstavba tří nových netradičních cihlových pětipodlažních domů, jaké v současnosti stavějí na pokraji sídliště Ostrava-Bělský les (u městské komunikace na letiště Mošnov). Stejné dva domy tohoto typu tam byly v této lokalitě dokončeny už letos na jaře. Přinesly lidštější pohled na sídliště a kvalitnější bydlení. Další ukázkou, jak zabránit fádnosti sídliště, je výstavba luxusních domů v Praze-Petřinách, které tam velmi oživily stávající zástavbu. Bohatí opouštějí paneláky Avšak pozor! Obnovu českých sídlišť bychom měli podle některých obecních úřadů realizovat s rozvahou, aby vynaložené prostředky nebyly někde zbytečně investovány. Je třeba vzít v potaz okolnost, že bohatší lidé se v poslední době stále víc stěhují z měst na venkov, kde si staví rodinné domky. Rovněž někteří prosperující podnikatelé opouštějí sídliště a míří do atraktivnějších městských částí. A také některé rodiny z finančních důvodů (dražší nájemné a poplatky) hodlají byty v panelácích prodat a uchýlit se do domků rodičů na vesnici. Může tedy dojít k tomu, že se některá sídliště vylidní. Opravovat a modernizovat panelové domy tam, kde se to dá očekávat, by bylo neefektivní. Připravované investice pro česká sídliště by proto měly směrovat především do chudších regionů, zejména na sever republiky. Květoslav Vícha (lidfil@volny.cz) - 24.8.2000 Autor je nezávislý publicista.