Milionový dar cizímu podnikateli!

 

Město za drahé peníze koupilo cestu, která nikam nevede a odmítlo darem převzít cestu, která někam vede. Prosazuje městská exekutiva projekty ve prospěch města nebo ve prospěch bohatého investora ?

Všeobecně se dá říci, že přes značnou oblibu u spotřebitelů, supermarkety městům z různých důvodů spíše škodí.

Vlivné skupiny malých obchodníků, které tyto "megáče" poškozují, neboť přispívají odlivu tržeb z center měst na jejich okraje, pochopitelně protestují a lobují pro to, aby města stavbu nepovolovala.

Občanské aktivity "pro města" protestují také. Argumentují např. tím, že jestliže se z center měst odlévají tržby, odlévá se odtud i život. Že se ničí tradice. Že vstupem cizího subjektu jsou poškozováni místní živnostníci, kteří po revoluci ještě ani nestačili vydělat na obnovu svých majetků ve městě a už jsou ničeni konkurencí, které nejsou schopni čelit.

Malé školení: nutno říci, že město nemá možnost zakázat stavbu, pokud stavebník splní nutné náležitosti a pokud je jeho uvažovaná činnost v souladu s územním plánem. Může mu stavbu snad znepříjemnit, třeba tím, že v zastavovací studii předepíše stavbu dvoupodlažní budovy, což se investorům většinou nelíbí, protože nemohou použít lehkou a univerzální (levnou) konstrukci a musí hledat nákladná stavební řešení. Nemá však žádný smysl tyhle investory podporovat. Nejsou to totiž investice, které městu něco přinesou. Dokonce ani pracovní místa. Ta se z dlouhodobějšího hlediska spíše přesouvají, Supermarkety s ohledem k množství prodaného zboží zaměstnávají méně lidí, než je tomu v kamenných krámech.

Co udělalo naše město? Za přispění 17 hlasů zastupitelů (i těch komunistických !!!) - odsouhlasilo výdaj (a vlastně dar holandskému investorovi) téměř půldruha milionu korun, a koupilo si cestu, kterou nepotřebuje - prý ve snaze pomoci investorovi. Zeptejme se pana starosty, jak a kdy město pomohlo těm živnostníkům, kteří si na území města - mnohdy za nekřesťansky úročené dluhy jen před pár roky své živnosti zařídili?

Město si koupilo cestu, jejíž existence znásobila cenu okolních pozemků. Pokud si čtenář myslí, že ty pozemky jsou města - hluboce se mýlí. Stejní zastupitelé ve stejné době zamítli převzít dar od občanů - obyvatel města. Ti nabídli městu cestu, vedoucí k jejich rodinným domkům. Že prý město tuhle cestu nepotřebuje. Že je to zbytečná starost.

A tak došlo ke kuriózní situaci - bohužel pro Chrudim typické. Město za drahé peníze koupilo cestu, která nikam nevede a odmítlo darem převzít cestu, která někam vede.

Jedna myšlenka se však vrací téměř neodbytně. Kdo z podobných "podpor" profituje? Ta myšlenka je možná dost odvážná. Česká republika byla spolu s dalšími devadesáti státy hodnocena dle stavu korupčního prostředí. Umístila se na otřesném osmdesátém místě. Ve světle tohoto faktu je nesmyslem domnívat se, že právě Chrudim je tou výjimkou, kam chobotnice korupce ještě nedosáhla.

                                                                                                    elek

 

button_zpet.gif (419 bytes)