Jestli jste v pátek večer dopadli jako já a dobrovolně jste si kazili náladu sledováním rozpravy našeho parlamentu, nemusíte číst dál. Pro vás ostatní, pokud máte zájem, s malou radostí sedám k PC a sepisuji tento text.

O problematice ČT se píše na jiných místech a lépe. Mne zaujal tentokrát náš parlament. Lépe řečeno poslanci a jejich práce. Jednání o České televizi byla jedinečnou příležitostí vidět práci parlamentu v celé šíři, v plném spektru stylů, názorů a úrovně jednotlivých poslanců. Televizi totiž každý rozumí a mezi poslanci jakbysmet. Bylo možno pozorovat ukázky stádnosti, projevy chladného rozumu a racionality, prohlášení velkých srdcí, výkřiky demagogie ... Prostě nic nového u nás v Čechách.

Jeden z projevů mne zaujal trochu víc. Přednesla ho uprostřed vášnivé debaty poslankyně ODS Kateřina Dostálová. Pohledná blonďatá čtyřicítka stála pevně rozkročena a státnicky se opírala o řečnický pultík. Trošku s dikcí družinářky pronesla projev, jehož stenozápis připojuji níže. 

Neodpustím si ale malý komentář. Když ponechám stranou úsměvný jájismus (Word mi spočítal, že slovíčko JÁ použila poslankyně ve svém krátkém projevu 18x), nemohu si nevšimnout velkého množství polopravd a demagogií, které poslankyně s nenucenou sebejistotou pronesla. Její drobné účelové lži, byly sice okamžitě dalšími řečníky opraveny, ale přesto mi z toho bylo smutno. Už ani poslanci nemají stud. 

Ještě trapněji mi bylo, když milá paní poslankyně počala zveřejňovat průměrné platy televizních pracovníků. Pavlačová psychologie, vyzkoušená bolševiky, kteří při podobné příležitosti zveřejňovali honoráře Hanky, Dalibora a Karla, tentokrát nezabrala - právě proto, že další dva řečníci usvědčili paní Dostálovou z manipulace s daty. Ale přesto všechno. Kde se to poslankyně ODS Kateřina Dostálová naučila? Je to "standartní" ve státostraně? Že by pan profesor? Ten seděl a jenom spokojeně přikyvoval. 

U mne ta dáma bohužel skončila. Docela jí to slušelo, ale tohle už na mě bylo moc. Na druhou stranu musím uznat, že to pro paní poslankyni mohl být i dobrý začátek ve šplhu na hodinách pana profesora.
Ale už toho nechám. Každý je sám svého štěstí strůjcem. 
                                                                                 Luboš Jelínek

Takže se pěkně opřete a čtěte:

Kateřina Dostálová (ODS)

Vyslechli jsme toho tady dnes mnoho. Já bych s velkou chutí chtěla okomentovat řadu příspěvků, vyvrátit spoustu falešných argumentů, ale neučiním tak. Já bych vám v tuto chvíli chtěla podat zprávu o tom, jak probíhalo včerejší jednání Stálé komise pro sdělovací prostředky a kulturního výboru v této zasedací místnosti. Já jsem totiž s údivem, když jsem otevřela denní tisk, zjistila, že ta řada faktů, ta řada čísel a řada toho, co zde zaznělo z úst managementu České televize a z úst Rady ČT, se v našem dnešním tisku vůbec neobjevila. Já je považuji za významné, omlouvám se kolegům z kulturního výboru a stálé komise, kteří byli přítomni, že se budu v tuto chvíli opakovat. Nicméně ta řeč čísel je pro mě významná, měla by být významná pro všechny, kterým záleží na tom, jak Česká televize hospodaří s koncesionářskými prostředky. Uvedu tři čísla: 
Číslo první: průměrný plat zaměstnance - a teď mám na mysli řadového zaměstnance po vrcholný management České televize - v listopadu 1999 byl 37 tisíc Kč. Ano, vážení kolegové, posloucháte dobře. I vážení diváci. Toť číslo první. 
Číslo druhé: počet zaměstnanců ekonomického oddělení České televize je 320. Já si myslím, že teď kterýkoli divák si uvědomuje, jak velká mají ekonomická oddělení organizace, podniky, které hospodaří s takto velkým objemem prostředků, jsou to ekonomická oddělení čítající desítky zaměstnanců, 50, možná 60, ale rozhodně ne 320. 
Číslo třetí: nárůst zaměstnanců pod vedením generálního ředitele Dušana Chmelíčka v poslední době - o 89 pracovních míst, nárůst mzdových prostředků 94 milionů Kč. 
Já skončím s těmito čísly. Myslím si, že to v tuto chvíli úplně - alespoň pro základní informaci a ilustraci - stačí. Já považuji za nesmírně důležité, aby proběhl forenzní audit v České televizi, abychom se dozvěděli, jak se hospodaří s prostředky koncesionářů. 

Vážení diváci a vážení kolegové, já se však v tuto chvíli vrátím zpátky na včerejší jednání. My jsme na kulturním výboru dne 28. prosince vyslechli zprávu generálního ředitele Hodače o aktuální situaci v České televizi. Považovali jsme za korektní přijmout usnesení, že rovněž tak budeme postupovat směrem ke straně vzbouřenců, směrem ke krizovému štábu, k jejim mluvčím, směrem k iniciativě Česká televize, věc veřejná. 

Já jsem se připravovala na toto naše zasedání, připravila jsem si několik otázek. Musím říci, že jsem s velkou lítostí zaznamenala, že zde neseděla ani paní Drtinová, ani paní Voldánová, ani pan Komers. Nicméně tito zmiňovaní mluvčí si našli čas, aby se postavili na Václavské náměstí a své názory sdělili demonstrantům. Mně je upřímně líto, že si nenašli ten čas, možná odvahu, já nevím, přijít své názory říci nám sem, poslancům. To je mi líto.

Místo toho zde zastupoval iniciativu "Televize - věc veřejná" pan Strnad - tuším - soukromý producent. Byla jsem velice ráda, že nám odpověděl na otázku, koho vlastně v této iniciativě zastupuje. Doufám, že mě teď budete poslouchat kolegové, je to velice zajímavé. Pan Strnad zastupoval dva zaměstnance ČT, dva odboráře ČT, dva zbouřené zpravodajce ČT, dva autory píšící pro ČT a sebe jako soukromého producenta.
Nicméně já pana Strnada znám. Pan Strnad se velmi často pohybuje na půdě Poslanecké sněmovny, má velký zájem na tom, jak bude vypadat audiovizuální zákon. Samozřejmě. A má také zájem na České televizi. Vysvětlím vám, proč. Česká televize je největším investorem filmové tvorby u nás. Tečka.
Já jsem vzhledem k tomu, že jsem nemohla mluvit směrem k dámám, na které jsem měla připravené otázky, je pokládala panu Strnadovi. Ale teď musím bohužel opět s lítostí konstatovat, že jsem otázky kladla prázdnému křeslu. Pan Strnad totiž na našem jednání nebyl, potom, co si oddeklamoval svůj příspěvek. Tudíž jsem se onoho prázdného křesla zeptala, zda považuje za legální, aby 30 či 40 zpravodajců okupovalo budovalo budovu zpravodajství, používalo výrobních prostředků, a zda si pan Strnad myslí, že je to v souladu se zákony této země. Nebylo mně odpovězeno. 

Položila jsem druhou otázku, zda si pan Strnad myslí, že použití obrazovky, řekla bych resp. zneužití obrazovky 30 až 40 lidmi, považuje za lajdání, aby prezentovali svůj názor a prováděli zde svou agitaci na demonstrace, které se rozeběhly v několika městech, místech republiky. Osobně bych totiž považoval za naprosto legitimní, pokud by pan Strnad či pan Komers, či paní Drtinová šli na inzertní oddělení kteréhokoli významného deníku, podali si inzerát, zaplatili si inzerát a pozvali na svou demonstraci. Ano, samozřejmě, to považuji za naprosto legitimní. Ale ne to, že jsme místo internetového pořadu Letadlo viděli záznam z demonstrace na Václavském náměstí, kde nám paní Drtinová s paní Voldánovou přednesly své názory. Odpověď opět neznám. 

Otázka třetí, kterou jsem měla připravenu, se týkala techniky, která je používána ve zpravodajství České televize. Ta technika je nesmírně drahá, a před několika dny ještě po budově Kavčích hor se mohly pohybovat jakékoli osoby, osoby bez průkazu, jakékoli osoby, kdokoliv by přišel z ulice, mohl přijít do redakce zpravodajství, posadit se za počítač a pokud by to uměl, vymazat veškerá data, programy, prostě s tou technikou by mohl dělat cokoliv. 
Přiznám se, že nesdílím názor pana Rychetského, který zde řekl, že je ujištěn v tom, že všechno bude v pořádku. Já si do toho netroufám tvrdit, já si opravdu počkám na to, až celá tato záležitost bude skončena a budeme znát jasné výsledky a čísla, kolik toto všechno stálo. 

Nedostala jsem odpověď na své otázky. Je mi to nesmírně líto. Tolik tedy k jednání, které včera probíhalo. Já nicméně musím něco říci pár slov k zákonu. Říkala jsem to několikrát, nicméně nemám pocit, že by o tom veřejnost příliš věděla. 

My se diskusí o zákonu o České televizi zabýváme takřka dva roky. Já jsem v únoru roku 2000 navrhovala na mediální komisi usnesení, kterými jsme s kolegy žádali Ministerstvo kultury o předložení věcného záměru zákona o České televizi do 30. 4. 2000 a o předložení zákona jako takového do 30. 6. 2000. Musím říci, že je mi nesmírně líto, že kolegové, kteří popadli v prosinci ruksak, spacáky, ponožky a pyžama a bivakovali na Kavčích horách, pro toto usnesení ruku nezvedli.
 
Myslím si, že opravdu problém je v systémovém řešení, o kterém se bavíme už velmi dlouho, nicméně tito kolegové, kteří měli příležitost, a já bych řekla, že je to jejich povinnost jako zákonodárců se postarat o nápravu v systémových věcech, toto neudělali, ruku nezvedli. Je mi to nesmírně, nesmírně líto. 
A teď ještě jenom krátkou větu na závěr. Hodně se zde mluví o Evropské unii. Víte, kolegové, myslím si především jednu věc. My jsme velmi kritizováni ze strany Evropské unie za to, jaká je u nás vynutitelnost práva. A já osobně si myslím, že pokud nebudeme dodržovat zákony této země, nepůjdeme směrem k Evropské unii, ale půjdeme směrem na Balkán. Toť vše, děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

A reakce na projev paní Dostálové:

Ministr kultury ČR Pavel Dostál: Nebudu zdržovat, jenom bych vaším prostřednictvím, paní předsedající, chtěl sdělit paní poslankyni Kateřině Dostálové, že zřejmě, pokud se týká průměrného platu v České televizi, dostala informace špatné, protože samozřejmě Ministerstvo kultury to sleduje. Průměrný plat v České televizi za poslední dvě čtvrtletí byl kolem 26 tisíc korun. Mohu dát přesné číslo z ministerstva

Poslanec Jaromír Talíř: Také jsem pozorně poslouchal kolegyni Dostálovou, protože jsem byl také včera přítomen tomu jednání. Ona to řekla přesně, ona řekla, že to byl průměrný plat za listopad, což neznamená, že takový je průměrný plat roční. Tolik jenom na doplnění. 
Zároveň chci říci, že také nepřesně uvedla další čísla, protože není pravda, že informace o počtu zaměstnanců a mzdových prostředcích je faktický nárůst. To jsou čísla z navrženého rozpočtu, který nebyl schválen. 
A ještě musím uvést jednu nepřesnost, kterou uvedla: Zástupce iniciativy "Česká televize - věc veřejná" neřekl jenom, že hovoří za těchto 10 lidí. On řekl, že nemůže mluvit za všechny ty, kteří to podepsali, že tedy mluví za řídící výbor, který sestává z těchto lidí, které paní kolegyně tady citovala.


Tisková zpráva - Neviditelný pes

Paní Dostálová (v projevu ve sněmovně, pozn. Nev. pes) prohlásila, že "vzbouřenci" přerušili vysílání Parlamentu. Ani toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Během přímého přenosu z Poslanecké sněmovny došlo k technickým problémům, které se pracovníci České televize snažili co nejrychleji odstranit. Po jejich odstranění se pokračovalo v přímém přenosu. Vystoupení poslanců, kteří promluvili během výpadku bylo zaznamenáno a budou vysílány o přestávce jednání, či po jeho skončení. 
Kateřina Dostálová pokračovala ve svém projevu informací o "zneužití pořadu Letadlo". V pořadu pro mladé Letadlo byl živý vstup z Václavského náměstí, kde se v tu dobu konala demonstrace za účasti zhruba 100.000 osob. Ze strany paní Dostálové se v tomto případě jedná o naprosto nepřípustný zásah do dramaturgie pořadu. 
Za zkreslenou lze považovat i informaci, že Jolana Voldánová, Daniela Drtinová a Adam Komers nepřišli vysvětlit své postoje na zasedání Stálé komise pro sdělovací prostředky Sněmovny. Nikdo ze stávkujících zaměstnanců totiž nebyl na toto zasedání pozván.