John Bok se rozhodl kandidovat za
okresy Chrudim a Havlíčkův Brod do Senátu. Tento týden postával s panelem svých
fotografií a podpisovými archy položenými na sochařském stojanu na chrudimském náměstí.
Co Vás přivedlo k tomu, že chcete kandidovat na senátora?
V prvé řadě chci upozornit, že mohu kandidovat, až získám podpisy vašich spoluobčanů.
To je můj první úkol a rozhodl jsem se ho podstoupit osobně. Je to určitá zkušenost
a zároveň se dozvídám věci, které bych se nikdy nedozvěděl. A proč jsem se
rozhodl? To má dvě roviny. Nejdřív bych chtěl říci tu vážnější. Chci jako senátor
pokračovat v tom, co dělám doteď. Léta se zabýváme různými justičními zločiny,
nikoliv omyly. Soudci a orgány činné v trestním řízení se dopouštějí nedbalostí
vůči právu našich spoluobčanů. Jsou kriminalizováni drobní i střední podnikatelé
i občané. Ti, kteří by na druhou stranu měli být potrestáni, nejsou. A to my
ovlivnit nemůžeme. My můžeme pomoci těm, kteří se do toho mlejna dostávají i když
vlastní vinou, ale ne zločinnou vinou. Budu-li senátorem budu moci tu věc dělat
daleko lépe, než řadový občan. Každý z nás víme, jaké má řadový občan šance
u úřadů všech možných stupňů.
Byl bych-li senátorem pro tento okres, chtěl bych pomáhat i v autentickém
smyslu, ne že tady lidem seženu práci, to já nemůžu a ani nechci lobovat za nějakou
fabriku. Spíše mohu usilovat o změnu zákonů, aby zde mohly být daleko lepší
investice. Aby sem mohli chodit investoři ze zahraničí. To může senátor ovlivnit svým
tlakem, kontakty a lobingem.
Proč jste se rozhodl kandidovat zrovna v Chrudimi?
Z tohoto kraje chrudimsko-čáslavského pochází část mého rodu, toho českého. Druhá
část mého rodu je anglická. Můj praděd byl učitel na Čáslavsku, můj děda byl učitel
na Čáslavsku, Chrudimsku a Pardubicku a také zde zplodil čtrnáct potomků. Takže z
tohoto kraje pocházejí mi strýcové a tety a také můj otec. Ten utekl v třicátémdevátém
roce před Němci, s kterými se dostal do křížku a přes Polsko, Rusko a Afriku došel
do Anglie, kde se stal letcem 311. bombardovací perutě a tam na letišti nakonec poznal
také moji maminku. Maminka, jako většina Angličanů, se rozhodla, že bude bojovat
proti zlu, proti nacistům a i když byla hudebně nadaná, dělala technickou službu na
letišti - opravovala letadla. Na začátku roku 1945 ve Skotsku oplodnil můj tatínek
maminku a na podzim mně přivedli do Čech, protože tatínek chtěl, abych byl Čechem.
Tak to jsou moje kořeny.
Ještě jedna věc mi je v tomto kraji blízká. Máte tu spoustu Santiniho staveb. A ty
nejsou vůbec turisticky využívané. A tam také vidím příležitost pro senátora.
Zde právě může lobovat a pomoci tyto skvosty turisticky využít.

A do třetice, proč jsem se rozhodl kandidovat v tomto kraji. Uráží mně, že
zde kandiduje pan Šlouf. Vím, že zařídil Oskara, ale způsob jakým to zařídil se
mi nelíbí. Vím, že se to lidem líbí, ale myslím, že věci se mají dělat čitelně.
Kdyby to zařídil čitelně, tak mu budu tleskat. Ale on je pouze poradcem skupiny poradců,
dozví se informaci a pak pouze obíhá ... to mi připadá nemravné. Když to takhle
budeme dělat všichni, pro co to budeme dělat. Budeme to dělat pro občany anebo pro své
zájmy? To neznamená, že politik by neměl dělat politiku pro svůj zájem. Například
když kandidoval pan Fišer, dobře a pozitivně využil toho neštěstí v Turecku a
poskytl letadlo našim odborníkům na vyhledávání obětí. To považuji za velmi kladné.
Tomu tleskám. Udělal to za své peníze, se svými lidmi a letadly a i když se to někomu
může zdát levné a populistické ... Proč ne? Udělal to na vlastní triko a tomu
tleskám. Panu Šloufovi nezávidím. Ani nezávidím, že je poradce. Já jsem byl na
podobném postě dávno před ním. Dělal jsem u pana Mikloška. Víte, co jsem zprostředkoval
kontaktů občanům? Třeba starostovi Nepomuku aby získal peníze ze státní pokladny
na kanalizaci. Ale nebylo to žádné lobování. Pan starosta přednesl místopředsedovi
vlády své požadavky, zdůvodnil to, že bude výročí a tak to má být. Je to čitelné,
za to jsem byl placen daňovými poplatníky a pan starosta mi nedal jinou odměnu než
to, že mně pozval na zmíněné výročí, kam jsem se ovšem už nedostal, protože
jsem uklízel záchody v nočním klubu.
Co vám vadí na Miroslavu Šloufovi?
Pan Šlouf mi vadí a to velmi brutálně. Vadí mi, že klame místní obyvatele a tak,
jak na ně s prominutím prděl Petr Pithart, tak na ně bude v budoucnu prdět i pan Šlouf.
Já mohu za sebe říci, že pokud budu zvolen senátorem, nebudu, lidově řečeno prdět
na místní obyvatele, protože neprdím na spoluobčany, kteří se na nás obracejí.
Nemohu pomoci všem. To je pravda. Jsme limitovaní. Budu-li senátor, budu mít také větší
šanci. A lidi budou vědět, že za daně, které platí také něco dostanou.
A abych dokázal, že jsem rozezlený na pana Šloufa, navíc když se ukazuje, jaký je
superman když chodí na chůdách v nějakých zakopaných řitích ... já nebudu tajtrlíkovat
na chůdách. Ať si to se mnou pan Šlouf rozdá boxersky. Nandáme si boxerské
rukavice, natáhneme si trenky a pěkně si naboucháme do čumáku. Když mně zmlátí,
tak klobouk dolů, když mu nabouchám já, tak klobouk dolů přede mnou.
Vy byste vážně vyzval pana Šloufa na boxerský zápas?
Ano. Já mám rád určitou zkratku. Navíc mám rád, jak se dělají volby venku. Tam je
možné všechno. Je to fyzické nasazení proti fyzickému. Já tím na rozdíl od pana
Šloufa dokazuji, že se nestydím za to, že jsem byl dělníkem - mimochodem teď mi tu
právě nějací dělníci podepsali archy a říkali: Vás si pane Boku vážíme, protože
vy neopovrhujete obyčejnejma lidma. Vy víte, co ty lidi dělaj, protože jste tím sám
prošel a nezapomněl jste. Dělal jsem mnoho dělnických profesí a nelituju toho. Byla
to dobrá zkušenost. A myslím, že i díky tomu mám ve svých pětapadesáti letech pořád
dobrou kondičku. Myslím, že pan Šlouf je o něco mladší než já, takže má výhodu.
Já jsem hendikepovanej stářím.
Když se seženou lidi, kteří nám tu udělají ring a půjčí nám rukavice, tak ručník
si přinesu sám. Můžeme to udělat na K.O. nebo na vítězná kola. To ať se rozhodne
pan Šlouf. Já myslím, že to bude na K.O, takže to bude hodně rychlý.
Řekl jste, že chápete senátorskou práci ve dvou rovinách.
První je legislativní a druhá je i faktická a konkrétní pomoc v kraji. V této
souvislosti bych se Vás chtěl zeptat. Znáte dobře tento kraj? Jaké máme problémy,
jaké jsou zde priority k řešení?
Zatím ho znám povrchně, byl bych lhář, kdybych říkal něco jiného. V každém případě
je tento kraj postižen velkou nezaměstnaností. Není jediný, jsou i horší, ale patří
k nim. Což je dost tragické, protože tato oblast je centrem Čech, ne Praha, ale právě
Chrudimsko je na půlce mezi Aší a řekou Moravou. Navíc je to kraj, který nebyl chudý
za první republiky, byl pokud vím velmi soběstačný. Myslím, že největší šancí
jsou investiční možnosti. A potom využít také dispozic, které tento kraj má.
Pokud budu senátorem, pak mi věřte, že o tomto kraji budu vědět čím dál tím víc.
A pak budu moci řešit věci a možná přicházet s nějakými nápady. A opakuji. Máte
tady tolik Santiniů jako málokde v republice. Santini dal tomuto kraji hrozně moc a možná
by se dalo říci - je to Santiniovský kraj. Kdyby se tohle otevřelo, myslím že by to
byla pobídka určitému podnikatelskému záměru. Tím, jak se civilizace sofistikuje,
tak zároveň narůstá turistický a rekreační průmysl. To je fenomenálně se
projevující okamžik současnosti. Proč by se měl tento kraj zatěžovat průmyslem,
když by mohl využít této možnosti.
(lj
- Chrudim, 1.září 2000)
|