Je důležité mít před sebou výzvu. Je to pokušení vydat se na cestu s odhodláním. Dnes to zkusím a dokážu to. Vo co goo! Antické mýty, ano! Jack Kerouac, ano! Baron Coubertin, ano! Stohy popsaného papíru!!!

Je to potřebné a důležité, zvlášť pro věk ne příliš lichotivě zvaný pubertální. Generace mých vrstevníků, díky chrudimské plovárně takový fenomén měla. Byl to skokaňák s nádhernou desetimetrovou skokanskou věží. Byla to úžasná výzva, kdo jen jednou vystoupal až nahoru, bezpečně ví o čem mluvím. Vodní plocha pod nohama byla jak tabulka čokolády. Skokan nahoře jak socha na chrudimském divadle. A stačilo se jen odrazit. Těch co to zkusili po hlavě dolů bylo žalostně málo. V tom byl ten fór. Chtělo to odvahu, soustředění a snad i trochu drzosti, jako v životě. Po odrazu deset metrů volným pádem jako král, mistr světa prostě vítěz nad sebou samým. Samozřejmě s vědomím, že všechny ty nejkrásnější holky z města tě vidí.

V opačném případě skočit po nohách- nic moc. Nebo potupně sestoupat po schodech dolů, jako v životě. Ovšem sledován všemi na dekách. Každý věděl kdo jsi a co umíš.

A co baba přes růžek! Celé odpoledne se dala hrát. Bylo důležité se potopit šest metrů na dno a nedat se chytit. Skákalo se při ní ze třech úrovní. To byla ta správná hra pro tento věk.

A co plavečák? Padesát metrů dlouhý osmidrážní bazén, kde se vítězilo, ale i prohrávalo ve školních plaveckých soutěžích. Nepodařilo se mi zjistit, kdo byl otcem myšlenky dnes už bývalé chrudimské plovárny, ale skláním se před ním. Od roku 1957, až do loňského roku spolehlivě plnila to, co my jsme od ní žádali.

Dnes je všechno jinak. Za sto miliónů máme vodní hrátky pro děti. Fuč je sportovní areál a nikoho to ani moc nebolí, nejmíň chrudimské sportovce, kteří v jiných případech, např. v otázce zastřešení zimáku, mimochodem taky za sto mil., dovedou snášet takové argumenty, že odborník se diví a laik žasne.

Vodní areál pro malé děti je pyšnej, napulírovanej a blejská se. Je to Rolls Royce, třešnička na dortu, diamant v prstýnku, některejm lidem se prý šíleně líbí, ale mě ne, pro mě není a nikdy nebude.Až si budu chtít zaplavat, naložím rodinu a zajedu autem na sečskou nádrž, možná si pod hradem Ohebem i skočím ze skály a možná mě to přijde levněji než vodní hrátky v Chrudimi. A nemůžu se zbavit dojmu, že by mi stačila nová chrudimská kachlíčková plovárna se skokaňákem desetimetrovou skokanskou věží s padesátkou na plavání, a dětským bazénem se skluzavkou zadarmo a to celé zrekonstruované bratru za polovic. Vám ne ???

P.S: Na minulém zastupitelstvu jsem vznesl dotaz, kdy radnice dokončí slibovanou humanizaci sídliště Leguma, kde bydlím. A že bychom potřebovali dát před dům kanál na povrchovou vodu, který tam chybí . Bylo mi sděleno, že humanizace se nekoná, neb na ní nejsou peníze a že kanál taky nebude. Dvě hodiny před tímto verdiktem jsem sledoval debatu o zastřešení zimáku za sto mil. Chápete, ptal jsem se na kanál, taková prkotina……………….

A nakonec jedna dobrá zpráva pro Pavla Pavlíčka, neb jsem mu vytýkal, že píše děsně negativně. Pavle představ si, že na horním toku Labe někde u Hřenska se znovu zabydleli bobři, no není to úžasný?