Drogy v okrese Chrudim

Na konci května vyšel v regionální části MF Dnes krátký článek o tom, jak se mládež z Chrudimska (a také Pardubicka a Svitavska) potkává s drogami a alkoholem. 
Článek se opíral o údaje z nedávno dokončené studie NEAD 2000, která zkoumala situaci v jedenatřiceti okresech, a mimo jiné i v okrese našem. No, a protože těch údajů je spousta a navíc docela zajímavých, bylo by škoda si je nechávat pouze pro sebe. 
Takže jsem ze studie připravil takový stručný výtah toho podle mne zajímavého. Možná to nebude čtení z nejveselejších, ale nudné rozhodně také ne. Tak do toho ...

ÚVODEM

Výzkum byl prováděn mezi středoškolskou mládeží, přičemž v každém regionu byly do výzkumu zahrnuty všechny typy středoškolských zařízení (gymnázia, střední odborné školy, SOU a OU). Výběrový soubor za okres Chrudim čítal dohromady 897 respondentů.
Výzkum se týkal všech návykových látek, tedy i těch legálních, kterými jsou alkohol a nikotin. Mám dojem, že právě výsledky týkající se konzumace alkoholu a kouření cigaret jsou docela znepokojující. Koneckonců - posuďte sami.

DROGY LEGÁLNÍ

NIKOTIN
Nikotin je spolu s alkoholem první návykovou látkou, s níž se mladí lidé setkají. Protože je nikotin legální drogou, mohly by se výsledky zdát někomu nevýznamné. Možná. Nicméně výsledek analýzy, kdy dnešní středoškoláci učinili svoji první zkušenost s nikotinem, jsou více než alarmující: v životě někdy zkusilo nikotinovou cigaretu 82% středoškoláků, tedy pouze 18% nemá vlastní zkušenost s nikotinem. "No tak si to zkusili, no", si možná řeknete. Jenže - do jedenácti let (včetně) učinilo svoji první zkušenost s nikotinovou cigaretou 20,2% respondentů, do patnácti let (včetně) má za sebou první zkušenost s nikotinem 73,6% dotázaných respondentů, tedy bez kousku téměř tři čtvrtiny této mladé populace. A jak jsou na tom středoškoláci s pravidelným kouřením, které je už docela významným rizikovým faktorem? Denně kouří nebo kouřilo cigarety 42,8% středoškoláků, z nichž je naprostá většina mladší 18ti let. Do patnácti let (včetně) přitom začalo pravidelně kouřit 28,7% oslovených středoškoláků. Výsledky znamenají, že přibližně 2/3 středoškoláků, kteří ochutnají cigarety, začnou později kouřit - alespoň na nějakou dobu - pravidelně. 

ALKOHOL
Naše společnost je výrazně proalkoholová a k alkoholu velmi tolerantní, proto nemůže překvapit obecně nízký první věk zkušenosti a alkoholem. Pouze necelá čtyři procenta - 3,8% - středoškoláků nemá zkušenost s alkoholem. Do jedenácti let (včetně) učinilo zkušenost s alkoholem 21% středoškoláků, do 13 let (včetně) 49,4% a do patnácti let (včetně) už 88,6% středoškoláků. Až po šestnáctém roce (včetně) ochutnalo alkohol 7,6% studentů a učňů. Hmm. Pokud by měl někdo dojem, že první zkušenost s alkoholem může být náhoda, rád ho vyvedu z omylu, a to výsledky analýzy věku první opilosti, které vylučují náhodnost či ojedinělost ochutnávky alkoholu. Opilost nikdy nezažilo pouze 18,9% oslovených středoškoláků - do třinácti let (včetně) učiní zkušenost s první opilostí 12,7% středoškoláků, do patnácti let (včetně) je to už 56,6% respondentů. A aby to bylo kompletní, tak k té zkušenosti a opilostí dodávám, že v posledních 30ti dnech byla alespoň jednou opilá téměř polovina středoškoláků (47,4%). A to už je poměrně "slušné" číslo, nemyslíte?

DODATEK K LEGÁLNÍM DROGÁM
Výše uvedené výsledky potvrzují trend patrný i z dalších výsledků, totiž trend neustálého snižování věkové hranice pro první zkušenost a případné zahájení užívání některé z legálních či nelegálních drog. Není třeba zdůrazňovat, že zejména u toho alkoholu je velmi významný aktivní podíl samotných rodičů.
Věková hranice pro legální užívání nikotinu je 18 let. Věková hranice pro legální konzumaci alkoholu je rovněž 18 let. Je tedy nad slunce jasné, že drtivá většina středoškoláků začínajících kouřit a pít alkohol nebo kouřících či konzumujících alkoholické nápoje pravidelně spolu s těmi, kdož jim cigarety a alkohol prodávají, bez problémů a pravidelně porušuje platná zákonná opatření.
A ještě něco. Vezmeme-li v úvahu údaje o množství vykouřených cigaret a vypitého alkoholu, potom si můžeme dát dohromady, že prostředky potřebné k jejich opatření představují u asi pětiny středoškoláků měsíčně částku 1.300 Kč, a to při uvažování o spodní hranici; reálně může jít klidně o částky mnohem vyšší. 
Tak co, nedali byste si panáka?

DROGY NELEGÁLNÍ
U této kapitolky musím hned na začátku konstatovat, že co se týká zkušenosti s drogou, byly zaznamenány výrazné změny proti minulým výzkumům: v naší republice došlo k překročení magické hranice 50% zkušenosti s drogou mezi středoškoláky a menšinou se tak stala skupina, která zkušenosti s nelegální drogou nemá. Přímo v okrese Chrudim má s nelegální nealkoholovou drogou zkušenost 44% středoškoláků, tedy jen o něco méně než ona magická polovina této populace. Přitom proti minulým výzkumům došlo ke značnému vyrovnání procenta zkušenosti mezi jednotlivými ročníky. Zaznamenáníhodné bylo poměrně vysoké procento zkušenosti s drogou u prvních ročníků (46,4%), což svědčí nejen o výrazném snížení věku první zkušenosti, ale současně se tím potvrzuje, že značné procento mládeže přichází na střední školu již se zkušeností s drogou - do dvanácti let (včetně) učinilo první zkušenost s drogou 2,5% středoškoláků, do čtrnácti let (včetně) mělo svoji zkušenost s nelegální drogou 12,8% středoškoláků a do 15ti let (včetně) to bylo již 28,2% středoškoláků; tedy téměř dvě třetiny z těch, kteří drogu někdy okusili, to stihli do 15 let. V šestnácti letech či později učinilo zkušenost s drogou 19% středoškoláků.

Druh drogy, s níž mladí lidé učiní svoji první zkušenost, je ovlivněn dostupností, rozšířeností a známostí drogy. Díky obrovské popularitě a masovému rozšíření je iniciální nealkoholovou drogou číslo jedna marihuana či jiný produkt konopí: s produkty konopí učinilo první zkušenost 36,5% středoškoláků. U dalších drog nejsou čísla již tak vysoká: 4,3% středoškoláků učinilo první zkušenost se sedativy (případně v kombinaci s alkoholem), 0,6% s těkavými látkami, 0,7% středoškoláků s pervitinem, a 1,6% oslovených středoškoláků dokonce ani nevědělo, co napoprvé ochutnali. Ačkoli nejsou údaje relativně nikterak vysoké, počet prvních zkušeností s neznámou látkou, těkavými látkami či pervitinem jsou údajem dostatečně varovným proto, abychom se tímto faktem zabývali.
A teď k jednotlivým typům.

MARIHUANA A HAŠIŠ
Marihuana a hašiš představují nejrozšířenější zneužívané nelegální nealkoholové drogy, v okrese Chrudim má zkušenost s kanabisem asi 38% středoškoláků. Při zjišťování první zkušenosti středoškoláků s těmito látkami se ukázalo, že do třinácti let (včetně) zkusilo marihuanu nebo hašiš 1,7% respondentů, do patnácti let (včetně) to bylo už 20,8% středoškoláků a v 16 letech nebo později zkusilo některý z produktů konopí 16,5% respondentů; žádný z produktů konopí nezkusilo přibližně 63% středoškoláků. Samotná zkušenost s produkty konopí nepředstavuje tak výrazný rizikový faktor jako opakované a pravidelné užívání - při výzkumu bylo použito kritéria "posledních třiceti dnů" a výsledky jsou následující: v posledním měsíci užilo některý z produktů konopí 16,8% středoškoláků, z čehož 8,5% respondentů užilo marihuanu nebo hašiš 3x či vícekrát, 5,3% respondentů 6 a vícekrát, 3% středoškoláků užívá kanabis každý třetí den či častěji a 1,3% středoškoláků dokonce častěji než každý druhý den.
Rozšířenosti a popularitě konopných produktů odpovídá i míra jejich dostupnosti: pro 58,7% středoškoláků je získání konopí celkem snadné nebo velmi snadné, pro 27,1% respondentů je získání trochu obtížné a pouze 14,2% středoškoláků se domnívá, že získat marihuanu nebo hašiš je velmi obtížné či dokonce nemožné.

HALUCINOGENY
V okrese Chrudim je 8,6% středoškoláků, kteří mají zkušenost s nějakou halucinogenní látkou - přibližně polovina z nich má zkušenost s halucinogenní látkou do patnácti let (včetně). Mezi nejčastěji zneužívané halucinogeny patří LSD ve formě tzv. "tripů" nebo "krystalů" a velmi oblíbené jsou i halucinogenní houby (lysohlávky). 
Co se týká dostupnosti halucinogenů, tak pro 20,1% středoškoláků je získání halucinogenů celkem snadné nebo velmi snadné, pro 43,1% středoškoláků je to trochu obtížné a pro 36,9% respondentů (třetinu) je to velmi obtížné nebo nemožné.

EXTÁZE
Extáze (a další syntetické taneční drogy) jsou relativně novým fenoménem a výsledek potvrdil značný nárůst oblíbenosti jejích užívání proti minulým letům. Celkově má v okrese Chrudim s extází zkušenost 5,6% středoškoláků, z nichž přibližně 40% tuto zkušenost učinilo do patnácti let (včetně). 
Dostupnost extáze je hodnocena jako snazší než dostupnost halucinogenů: pro 27,7% středoškoláků je získání extáze celkem snadné nebo velmi snadné, pro 34,7% středoškoláků je to trochu obtížné a pro 37,6% je to velmi obtížné nebo nemožné.

LÉKY
Výsledky ukázaly na to, že v případě zneužívání léků se jedná o velmi rozšířený a nebezpečný jev, který by si rozhodně zasloužil větší pozornost, zejména v masových médiích, pro něž ovšem bohužel zneužívání léků nepředstavuje takový "trhák" jako zneužívání heroinu či pervitinu.
Ojedinělou či několik málo zkušeností se zneužitím léků má 12,3% středoškoláků, více než 5krát zneužilo léky 4,2% středoškoláků. Opakovaně (více než 20krát) zneužilo léky 1,6% oslovených středoškoláků.

TĚKAVÉ LÁTKY
Jestli se v první polovině devadesátých let zdálo, že těkavé látky z drogové scény postupně mizí, byl to omyl - těkavé látky patří i nadále mezi velmi rozšířené drogy. V okrese Chrudim má s těkavými látkami zkušenost 6,7% středoškoláků. Nejvýraznější spojitost mezi procentem zneužívajících mladých lidí byla přitom potvrzena u nižšího vzdělání a nižšího věku a slabší sociální situace.

PERVITIN
Pervitin patří mezi jednu z nejvíce nebezpečných látek zneužívaných na naší drogové scéně. Pro středoškolskou populaci představuje užívání pervitinu výjimečné případy, o to více je jejich výskyt považován za vysoce rizikovou skutečnost i přesto, že se ve většině případů jedná o aplikaci prostřednictvím nosní sliznice a nikoli injekční jehlou.
V okrese Chrudim má s pervitinem zkušenost 4,4% středoškoláků - 3,3% středoškoláků má ojedinělou či několik málo zkušeností s touto drogou, 1,1% středoškoláků zneužilo pervitin více než pětkrát.
Podle očekávání patří pervitin (spolu s heroinem) mezi nejhůře dostupné nelegální drogy. Pro 24,9% středoškoláků je získání pervitinu celkem snadné nebo velmi snadné, pro 36,7% středoškoláků je získání pervitinu trochu obtížné a 47,4% středoškoláků se domnívá, že získat pervitin je velmi obtížné nebo nemožné.

HEROIN
Přestože se v poslední době heroin poměrně úspěšně rozšířil na otevřené drogové scéně zejména v Praze a v severních a západních Čechách, tady naštěstí žádný velký nárůst zaznamenán nebyl.
Zkušenost s heroinem má v našem okrese 1,1% středoškoláků, z nichž necelých dvacet procent zneužívá heroin vícekrát (více než pětkrát).
Dostupnost této drogy je nejmenší ze všech: pro 11,5% středoškoláků je získání heroinu celkem snadné nebo velmi snadné, pro 23,7% je to trochu obtížné a 64,8% středoškoláků se domnívá, že získat heroin je velmi obtížné nebo nemožné.

DODATEK K NELEGÁLNÍM DROGÁM
Skutečně jenom doušek. 
Ukázalo se (naštěstí), že injekční aplikace drogy - tedy velmi rizikový způsob - patří u našich středoškoláků mezi velmi málo obvyklé způsoby.
Další potěšující zkušenost je to, že se mezi středoškoláky dostávají informace o specializovaných pracovištích zaměřených na problém závislostí, která v minulosti nebyla příliš preferována. 
Středoškoláci se zkušeností s drogou významně častěji důvěřují kamarádům než vlastním rodičům (v porovnání s respondenty bez zkušeností).
95,9% středoškoláků se zkušeností s drogou získalo první drogu od někoho blízkého (z rodiny, od blízkého kamaráda, kamarádky, partnera či partnerky) - jednoznačně se tím potvrzuje, že velmi rozšířená představa mnohých rodičů, že jejich dítě získá drogu od nějakého "zlého dealera" stojícího před školou, je naprostým nesmyslem a mýtem. 
A ještě jeden mýtus výzkum vyvrací, totiž ten lidovecký, že marihuana je vstupní drogou k drogám rizikovějším. Kdyby byl tento mýtus pravdivý, potom by oněch 38% mladých lidí v okrese Chrudim, kteří zkusí kanabis, muselo ve většině případů skončit v léčebných zařízeních jako lidé trpící závislostí. Nic takového se neděje a zřejmě ani dít nebude, naštěstí. (Což ovšem neznamená, že by zneužívání kanabisu nebylo rizikové).

ZÁVĚR
Tak to bychom měli ... To je čísel, což?
Komu by přesto všechny vybrané údaje nestačily, potom vězte, že celá závěrečná zpráva je k dispozici na oddělení sociální prevence OkÚ Chrudim.

Á propós.
Máte-li dojem, že všechno výše napsané se vašich dětí netýká, může to být klidně dojem naprosto správný. Pokud si to ovšem nemyslíte všichni. Něčí ty děti totiž budou ...



Jan Čechlovský
vedoucí oddělení sociální prevence OkÚ 
jan.cechlovsky@oku-cr.cz