Detroit vzdává dík panu Cadillakovi! A co Chrudim?

Tuhle informaci nedávno přinesl tisk. Cadillak totiž před nějakými 300 lety založil město, které se později proslavilo výrobou automobilů. A tak jsem přemýšlel, kterému chrudimskému občanovi by slušelo vzdát podobnou poctu. Možná, že na konci tohoto století budou konšelé přemýšlet, koho za zásluhy o Chrudim jmenovat. A já mám pocit, že mezi těmi významnými bude velmi vysoko, ne-li nejvýše, stát jméno Milan Kušta. 

Ano, je bezesporu, že muž, bez kterého by město Chrudim nikdy na průmyslovou zónu nedosáhlo, je ing. Milan Kušta. Je to tím, že je sebevědomým a dravým podnikatelem, schopným jít i do velkých rizik, hodně vydělat, ale i prodělat? Právě ona průmyslová zóna tato obrovská rizika přinášela. Pokud by se město rozhodlo do zóny neinvestovat, ztráty družstva by zřejmě přivodily jeho pád. Nejsem si totiž vůbec jistý, že zemědělská činnost by družstvo udržela na nohou. Zvláště za okolností, kdy se pozemky nenakupovaly za "normální" běžnou cenu - nějakých 12,- Kč, ale za cenu mnohokrát vyšší.

Byl to Milan Kušta, kdo stál u založení společnosti, kdo přesvědčil další investory o vhodnosti investování do nákupu pozemků. Byl to on, kdo dokázal zcelit areál sestávající možná z padesáti drobných pozemků. Kdo dokázal z padesátky bezcenných cárů půdy za neuvěřitelně a rekordně krátkou dobu připravit několik desítek hektarů velkou plochu a v mašličkách ji nabídnout městu. Byl to on, kdo dokázal zastupitelstvo města přesvědčit, že je dobré do průmyslové zóny za Transportou investovat. 

A co je na věci nejpikantnější? S průmyslovou zónou za Transportou (resp. s dalším rozvojem Transporty) se vždy počítalo. S tím úmyslem byly také stanoveny dostatečné kapacity energií při tomto území. Věděl to ambiciózní mladík Kušta, neměli o tom ani ponětí zasloužilí staříci Nový a Lacina. Ti také nyní s největší zarputilostí vše, co je s průmyslovou zónou spojené, zpochybňují. Tady je už jedno z posledních nebezpečí pro zónu. Snahy projektu spíše ublížit než pomoci. 

Nyní už záleží jen na tom, jakou koncovku dokáže město zóně přisoudit. Zda přivede dobrého investora. Zda dokáže využít tradicí města, které tkví ve strojařské výrobě. Zda se v novém podniku dostatečně využije zručnosti lidí, která je v Chrudimi a okolí tradiční. Tedy zda také dokáže odmítnout výrobu, kterou na páse zvládne i cvičená opice. Tenhle úkol určitě nezvládne management města. A tak mne napadá - je dobře, že i tady se angažuje Ing. Kušta, je dobře, že svou roli hraje chrudimská Hospodářská komora, doufejme, že město koupí služby i od Krajské rozvojové agentury, kterou - pro informaci - město spoluzakládalo a kterou si částečně i platí.

Vznik průmyslové zóny provází mnoho hysterie, ruku v ruce jde i závist, zloba a nenávist. Snad o žádné události ve městě za posledních 100 let se tolik nepsalo, a asi jen Hranická průmyslová zóna je díky své aféře slavnější, než ta Chrudimská. Kuštu asi mnoho lidí nenávidí, zároveň je ale i obdivován. Policie věc stále šetří ze všech stran. Několik trestních oznámení už je odloženo. A jako vše, co je rozporuplné, nakonec celé dění nestranně zhodnotí jen historie. A já mám pocit, že na konci tohoto století bude na význačném místě ve městě uložena busta s nápisem: Ing. Kušta - ze zištných důvodů - zasloužil se o Chrudim. Ať si to přebere kdo chce jak chce. 

                                                                                   elek