|
Odemykání
Chrudimky Již 29. ročníku počasí moc nepřálo, již od ráno bylo poměrně vlhko a chladno. Tak není se čemu divit, že převládaly řeči o tom, jak se nechce a co jsme za blázny. Nakonec to stejně dopadlo tak, jako vždycky, a na vodu šli všichni, kdo v tento den mohli. Po hudebním začátku přišel Čochtan, který po nezbytném křtu nových háčků a věcí obřadně odemkl vodu. Mohlo se tedy vyrazit. A co se dělo po cestě?? To je k vidění na fotkách. Čekání na zahájení - ten správný čas na svačinu.
Hudební zahájení obřadu odemykání
A konečně je Chrudimka odemčená
A vyplouváme
Po cestě čekalo několik nástrah - jez v Májově, který většina lidí přenášela (vyjma kajakářů), a také rozbořený jez ve Vestci, který si zase mnoho lidí nenechalo ujít.
Obnovený jez v Tuněchodech přímo lákal k "bokovce", ikdyž po nepodařených pokusech následovala studená a mokrá koupel. A nekoupali se jen ti, kdož se pokoušeli bokem, problém měli i ti, co "pálili" rovnou.
Ještě se podařil dobrý kousek raftařů na tom černém raftu na fotce výše - při sjíždění jezu v Měticích se zadrhli na koruně jezu, háčci přepadli moc dopředu, kormidelníci také, a poté, co se uvolnili spadli pod jez - a to doslova kolmo. Následovalo už jen překlopení a studená koupel. Déšť nás přece jen dostihl, a to při přenášení jezu v Nemošicích. Ale to už je jen kousek do Pardubic, tak to tolik nevadilo. Stačilo vylézt z vody, navázat lodě a naskákat do aut. Tím však den nekončil, po návratu a osobní rekonstrukci následovala valná hromada, která se pozvolna přeměnila do společenského večera. Konec tohoto náročného dne byl pro některé jedince s výdrží až v časných nedělních hodinách. Posádky: Petr Z.-Jája, Jirka-Jitka, Alena-Bára, Petr C.-Jeptiš, Jakub-Tereza, Kanár-Víťa, Marián-zapoměl jsem jméno, Honza T. Petr Zítko |
