Banány

Dovoz bananu z Centralni Ameriky s sebou nese mnohe problemy. Jeste pred 11 lety jsme konzumovali tyto tropicke plody jen zridka, pred Vanocemi jsme na ne vystali frontu v zelinarstvi, posleze se opet mohli tesit na dalsi varku v pristim roce. Po roce 1989 jsme rozsirili jsme nase obchodni vazby na zeme, ktere pro nas byly v obdobi komunismu tabu. Zacali jsme ve velkem nakupovat chutne jizni ovoce. Dnes nas ani neudivi, ze ceny bananu konkuruji cenam domaciho ovoce. Zastavme se na chvili u slozite cesty, po niz toto lahodne ovoce putuje do Evropy a take u problemu, ktere jsou s konzumaci teto plodiny spjaty.

Bananovnik patri k nejvetsim nedrevnatym rostlinam, ktere rostou na nasi planete. Puvodne pochazeji z pralesu Afriky a Jihovychodni Asie. Na konci 19. stoleti byly banany objeveny americkymi obchodniky a zacaly vznikat prvni plantaze s plodinami na vyvoz do celeho sveta. Obchod s banany je dnes 5. nejvynosnejsim obchodem ze zemedelskych plodin, po obilninach, cukru, kave a kakau. Mnozstvi prodavanych trsu neustale roste, za poslednich deset let se zdvojnasobil na 12 milionu tun rocne. 

Banany se k nam dovazeji predevsim z tzv. dolarovych zemi tropicke Ameriky (Ekvador, Kostarika, Kolumbie a Guatemala) a z Filipin, kde se pestuji na plantazich. V techto oblastech umoznuji minimalni hygienicke a ekologicke normy postrikat rostliny desetinasobkem chemikalii a umelych hnojiv, nez je zvykem v zapadnich zemich. Suma aplikovanych hektarovych prostredku na jejich ochranu a vyzivu tak dosahuje 30 kg na rok. Fungicidy se napriklad porost strika az 40x za rok, herbicidy 8-12x za rok, umela hnojiva se podavaji pravidelne behem celeho roku. A co to stoji ekosystem? Chemikalie zustavaji v pude, otravuji vodni toky a podzemni vodu. Mnohe plantaze v tropicke Americe po 25 letech vycerpaly pudu, a tak velke firmy hledaji dalsi mista pro pestovani tohoto ovoce v Latinske Americe a Jihovychodni Asii. Narustajici poptavka po bananech samozrejme znamena tlak na zbyle lesy, na jejichz miste plantaze vznikly.

Ani drobnym rolnikum prilis nepomuzeme. Z ceny, za kterou za kilo bananu zaplatime na trzisti, dostane jihoamericky pestitel jen 5% (1-2 Kc v ceskem pripade), zbytek schlamstnou velke firmy, ktere se obchodem s banany prumyslove zabyvaji a prodejci u nas. Ani "bananove" zeme prilis nezbohatnou, odhaduje se, ze na obchodu s banany vydelavaji predevsim rozvinute zeme na Severu, jejichz firmy v teto branzi podnikaji. Tri nejvetsi z nich - Chiquita, Dole a Del Mont se podileji na dvou tretinach svetoveho obchodu s banany. Rozvojove zeme jsou naproti tomu znecisteny zbytky po chemikaliich a prumyslovem hnojeni, ubyvaji jim dalsi tropicke pralesy.

Podobne problematicka je otazka prepravy zbozi na mezikontinentalni vzdalenosti. Ta se vyplaci diky nizke cene ropy a dalsich surovin. Nezda se vam nizka? Neni v ni zohlednen fakt, ze vycerpavame neobnovitelny zdroj a zamorujeme zivotni prostredi. Krome nakladne prepravy pres Atlantik je nutne pripocist kamionovou prepravu az do Ceske republiky. O velkych skodach spojenych s bujicimi dalnicemi, ktere rozrezavaji nas kontinent napadrt, snad ani neni treba hovorit. Kamionova doprava ma samozrejme take vyznamny vliv na emise plynu do ovzdusi, v zapadnich zemich se dnes jiz hovori o dalsim fenomenu, otrave lesu oxidy dusiku, ktery pochazi z vyfukovych plynu. Nase nemocne lesy toto zatizeni jiste neozdravi.

Petr Jelinek
prednasi o tropickych lesich na Lesnicke fakulte v Brne
(prevzato z olomouckych Ekologickych listu)