Zaradovala jsem se, když jsem ve schránce objevila objemnou obálku s hlavičkou městského úřadu. Jaké ale bylo moje zklamání, když jsem po prohlédnutí hromady popsaného papíru zjistila, že papírů jsem obdržela požehnaně, ale informace téměř žádné. Někdo si dal na úřadě spousty práce s tím, že ručně nakreslil spousty tabulek, do nich ručně vepsal stovky čísel objednávek a faktur. Pravda, nechyběly názvy firem. Ale jediná finanční částka, kterou dotyčný krasopisec uvedl, byla celková zaplacená částka 5 .300 000,-Kč. Ta mi samozřejmě byla dávno známá již ze zprávy o hospodaření města za rok 1999.

Když jsem se vzpamatovala z prvního šoku, požádala jsem radnici o dodání podstatných informací, tedy částek za jednotlivé zakázky a osmělila jsem se požadovat i vypsaná výběrová řízení a jejich výsledky.

Po nějaké době jsem obdržela další objemný balík. A vida, tabulky byly lépe čitelné a byly dopsány i zaplacené částky. Zaradovala jsem se jak se pěkně spolupracuje.

Ale když jsem procházela další materiály, zjistila jsem, že mi sice byla zaslána zadání veřejných zakázek, ale datum na nich bylo l997. Ne, to snad není možné, asi si někdo spletl sedmičku a devítku. Nu což, jsme jenom lidé. Ale to jsem už odjížděla na služební cestu a tak jsem odložila telefonát k této chybičce až na dobu kdy se vrátím.

Po návratu jsem si nejprve koupila oblíbený místní deník a sotva jsem ho otevřela, zjistila jsem,že telefonát ohledně spletených materiálů z roku l997 se neuskuteční. V článku jsem se dočetla, že byl porušován zákon o zadávání veřejných zakázkách . Při zadávání zakázek na veřejnou zeleň město porušovalo zákon, protože místo výběrových řízení v roce 1998 a 1999 zadávalo zakázky pouze dodatkem ke smlouvě z roku l997.

Na druhé straně se mi zase ohromně ulevilo. Podezření, že úředníci neumějí číslovky , bylo neopodstatněné. Omlouvám se jim tímto , ale doufám, že se nespletou při vyvozování důsledků z porušování zákona. To se přece v lepších městech /NE/DĚLÁ.